MŮJ PŘÍBĚH mezi látkami a nitěmi

Ve zkratce

Na podzim roku 2014, když jsem byla na rodičovské dovolené s dvouletou dcerou a měla jsem asi dva měsíce do porodu druhého potomka, jsem začala psát blog o mé vášni – o šití. Z původně plánovaného odreagování na mateřské vznikl docela velký projekt, ve kterém dnes najdete stovky návodů a inspirací zdarma na šití, ale i pletení a háčkování.

Jelikož nejsem oficiálně vystudovaná v textilním oboru, sáhla jsem po samostudiu. Posledních několik let se intenzivně v oděvnictví vzdělávám. Čerpám především z amerických a anglosaských konstruktérských a oděvních škol, které jsou mi technikou zpracování střihů a oděvů bližší, než ty germánské. Nicméně jsem nastudovala snad všechny dostupné české učebnice, takže jsem do svých střihů zkombinovala více konstruktérských přístupů, abych tak z oděvní konstrukce vytěžila maximum a střihy tak byly perfektní. I nadále se pravidelně dovzdělávám v zahraničních hluboce tématických oděvních kurzech a odborné literatuře. Aktuálně se učím profesionálním technikám vysoké krejčoviny, které se používají ve vyhlášených módních domech po celém světě. V posledních letech se naplno věnuji konstrukci mých vlastních autorských oděvních střihů a doslova jsem této činnosti propadla!

Jaká byla cesta blogu

Už v době, kdy jsem čekala Terulku (to se psal rok 2011), šila jsem pro ni různé oblečení a hlavně hračky. Když se Terulka narodila, s tvořením jsem nepolevila, naopak jsem dostala najednou nový důvod proč šít – měla jsem pro koho! A tak jsem šila a tvořila. V každé volné chvilce jsem něco vyráběla, přešívala, recyklovala a podobně. A pak jsem čekala druhé miminko – Tomíka. Jak už jsem na začátku zmínila, blog jsem začala psát pár týdnů před narozením Tomíka, v srpnu roku 2014, . Byl to nápad mého muže Honzíka. Jednou ke mně takhle přišel a povídá: “Nechceš o tom tvém tvoření psát blog?”. Já jsem se tomu tenkrát smála, co je to za hloupost! Já a blog? Vždyť ani nevím, jak na to!. Nicméně Honzík za pár dní přišel s tím, že zaregistroval doménu a připravil jednoduchou šablonu na psaní blogu. Ukázal mi během pár minut jak na to a pak mi řekl, že teď už je to jen na mně. Jestli blog budu psát a nebo ne…

A tak se prostě stalo, že jsem to zkusila, tenkrát velmi nepravidelně, prostě čas od času. Doma už jsem měla malou Terulku, pro kterou jsem hodně tvořila. Napsala jsem vždycky pár vět a připojila několik fotek toho, co jsem zrovna vyrobila. Prvních několik měsíců jsem si myslela, že je to spíš takový můj kreativní deníček, že ho snad ani nikdo nečte. Po nějakém čase jsem ale začala dostávat od čtenářek zpětnou vazbu. Vždycky šlo o milé komentáře nebo e-maily a tak jsem si uvědomila, že tím pádem asi ten můj blog sem tam někdo najde a prohlédne si ho.

Po dalších týdnech a měsících se mi začalo hromadit hodně dotazů, které byly vesměs ve stejném duchu – jak jsem to a to vyrobila. A tak jsem si řekla, že by byl vlastně dobrý nápad celý proces tvoření nafotit a popsat. Říkala jsem si, že to bude jednodušší, než všem dokola odpovídat na ty stejné dotazy. A tak začaly vznikat první návodové články. V té době jsem se rozhodla, že bych si mohla po dlouhé době ušít také něco pro sebe a tak jsem začala šít i oblečení pro mě. Ze začátku jsem šila většinou podle Burdy, nebo podle nějaké “podomácku” vyrobeného střihu, který jsem po nocích sesmolila. Záhy jsem ale zjistila, že mi je tento způsob šití jaksi malý a chci se pohnout dál a tak jsem se naplno vrhla do učení. Přečetla jsem snad všechny publikace k oděvní konstrukci, které se v České republice používají při výuce na středních i vysokých školách. Protože je ale internet hotovou studnicí vědění, začala jsem hledat i zahraniční publikace a později i kurzy. Do vzdělání typu “samouk” jsem investovala obrovské množství energie, času a v neposlední řadě i financí musím přiznat, že cesta za věděním je nekončící. I dnes čas od času absolvuji zahraniční kurzy šití, které jsou dnes už většinou velmi úzce specializované, například můj poslední kurz byl na téma šití svatebních šatů ve stylu haute couture! 🙂

Na jaře roku 2019 jsem ZÍSKALA MEZINÁRODNÍ CERTIFIKÁT LEKTORA ŠITÍ.
(Jak jsem se stala certifikovaným lektorem šití!)

Peťa Prošikulky.cz lektor šití

Abych ale nepřeskakovala, ještě se vrátím o kousek zpět… Podle střihů, které jsem se naučila konstruovat, jsem si samozřejmě ušila obrovské množství oblečení. Hodně mých výrobků jsem fotila a dávala na blog pro inspiraci ostatním. Když jsem ale na podzim roku 2016 zjistila, že je o mnou vyrobené střihy velký zájem, začala jsem hledat a vymýšlet metody, jak svým čtenářkám vyhovět a mé střihy jim poskytnout. Bylo to v době, kdy jsem se musela pomalu rozhodnout, jestli po rodičovské dovolené nastoupím opět do práce a nebo se zkusím pustit svou vlastní cestou. Vůbec nebylo jisté, jestli a jak může být blog výdělečný. Tím pádem jsem nemohla ani tušit, zda-li je vůbec reálné, aby se jednou stal plnohodnotným zaměstnáním. A tak jsem byla v podstatě smířená s tím, že nastoupím do nějaké práce a blog bude pokračovat dál jen jako moje hobby. Tenkrát ale opět perfektně zafungoval Honzík. Podpořil mě a dokonce by se dalo spíš říct, že mě přemluvil, abych to zkusila. A tak jsem naplno zapojila mozek a vrhla se do práce (rozuměj tvoření) plnou parou. Můj první oděvní střih ke koupi jsem uvedla na trh na začátku roku 2017. Byl to střih na dámské šaty JACKELINE, který je stále možné pořídit: Střih na dámské šaty JACKELINE. Takže do té doby (2,5 roku) byl můj blog čistě neziskový a hnaný pouze mou vlastní radostí a vášní pro tvoření.

Během první poloviny roku 2017 se ukázalo, že můj koníček, pro který mám obrovskou slabost, by přeci jen s pořádnou dávkou houževnatosti mohl být příjemným přivýdělkem na rodičovské dovolené, ale jako zaměstnání se to zatím netvářilo. A tak jsme si doma řekli, že tomu dáme čas do podzimu a pak když tak přeci jen nastoupím do práce. Jenže to už jsem měla v hlavě utkvělou představu a v ní rozhodně nebylo místo pro nudné kancelářské zaměstnání… Takže jsem makala jako šroub, vymýšlela nové střihy, zlepšovala na blogu co se jen dalo. A pak to přišlo. V srpnu roku 2017, po několika měsících, při kterých jsem trpěla náhlými a stále častějšími a silnějšími záchvaty neuvěřitelných bolestí, mě musel Honzík odvézt uprostřed kamarádčiny svatby rovnou do nemocnice.

Zjistilo se, že jsem si přivodila žaludeční vředy. Obrovský zápřah, probdělé noci, chronické zapomínání se najíst, dlouhodobý stres a strach z budoucnosti si vybraly svou daň. A tak jsem zjistila, že se mi sen o mé tvořivé budoucnosti rozplývá před očima. Dostala jsem od lékaře informaci, že se žaludeční vředy často podceňují. Že prý po prodělání žaludečních vředů nestačí jen pár dní odpočívat. Naopak, je potřeba přeorganizovat celý následující život – změna stravovacích návyků, zkvalitnění spánku, dostatečný odpočinek, méně stresu… Začala jsem se smiřovat s tím, že až se vyléčím, nastoupím do normální práce a bude to.

Jenže v ten samý moment, kdy jsem před sebou měla ještě několik týdnů rekonvalescence, v době kdy jsme podle původní dohody chtěli s Honzíkem zhodnotit, jestli blog bude mým zaměstnáním nebo ne, se stalo něco naprosto (ne)čekaného. Návštěvnost mého blogu najednou raketově vzrostla. A narostl i zájem o mé střihy. Nakonec se vše v dobré obrátilo. Po několika týdnech léčení a odpočinku jsem se opět mohla vrátit k mému milovanému šití. A tak se na podzim roku 2017 stal blog mým plnohodnotným zaměstnáním. Po odeznění všech příznaků nemoci a s vědomím, že blog funguje a uživí mě, jsem se cítila jako znovuzrozená.

Vrhla jsem se do nových střihů a psaní návodů na šití po hlavě. Zapomněla jsem na rady a doporučení lékaře a tak jsem si na začátku roku 2018 přivodila žaludeční vředy znovu. Tentokrát byl průběh nemoci mnohem rychlejší a dramatičtější. Bolesti udeřily s daleko větší razancí. A já jsem si konečně uvědomila, že to takhle dál nepůjde. Lékař mi tenkrát dokonce doporučil změnu zaměstnání. Věděla jsem, že chci šít a pracovat na blogu, takže změna zaměstnání pro mě nepřicházela v úvahu. Ale také jsem si uvědomila, že jsem v první řadě máma. Máma dvou malých skřítků. Tím pádem potřebuju být zdravá, abych se mohla dětem bez problému věnovat… Od té doby uteklo v řece už mnoho vody a já se stále učím. Učím se odpočívat a nenechat se šitím tolik pohltit. Učím se být teď a tady.

Během těch let, co blog píšu, se událo mnoho věcí, ušla jsem dalekou cestu, ale jedna věc se nezměnila. Stále je pro mě blog hlavně relaxací, zábavou a možností se tvůrčím způsobem realizovat. Od podzimu roku 2018 je pro mě blog obživou, jak už jsem psala, a já se nechci rouhat. Jsem ráda, že tomu tak je. Jsem ráda, že nemusím chodit do jiné práce. Nicméně pořád platí, že skutečným hnacím motorem je právě samotné tvoření. Ta vášeň ze šití. A v neposlední řadě je hnací silou i vaše zpětná vazba. Vaše e-maily, komentáře, fotky, které mi posíláte apod. Díky tomu vidím, že má moje práce smysl. Díky tomu vidím, že i vy sami máte radost z tvoření. A to mě činí neskutečně šťastnou! Jsem ráda, že se můj koníček stal mým zaměstnáním a já se tak celé dny můžu věnovat činnostem, které mě tolik baví!

Můj kreativní blog vzniká pravidelně již pět let v domku na samotě u lesa, mezi hromadami látek, přízí a knoflíků. Mým cílem je přizvat co nejvíce lidí zpět k řemeslům. Ten pocit, kdy vám pod rukama něco vznikne, je k nezaplacení. Myslím, že tvoření je obrovský relax, je to možnost jak v dnešní uspěchané době malinko zvolnit. Oproti mnoha jiným koníčkům a zájmům mají řemesla jednu obrovskou výhodu a tou je to, že to co vyrobíte je nejen hezké, ale také praktické, užitečné. Nahlédněte ke mně i vy a nechte se pozvat do světa tvoření.

Autorské oděvní střihy

Mé střihy jsou profesionálními produkty, které jsem osobně zkonstruovala ve speciálním programu pro tvorbu oděvních střihů, podle nich ušila zkušební kousky v různých velikostech a následně střihy zdokonalila tak, aby seděly opravdu co nejlépe. Výrobky ušité podle mých střihů intenzivně testuji, především na sobě a našich dětech. Pokud oděvy touto tvrdou zkouškou projdou, mohou jít posléze střihy k vám. Než ale jde střih do prodeje, stojí za ním často i několik týdnů práce. Pokud se mi střih nepodaří vyladit podle mých představ, tak ho odložím a do prodeje nejde. Takový střih pak čas od času vytáhnu opět na světlo a zkouším ho doladit. Některé střihy si tak nakonec místo na slunku vybojují, jiné stále čekají v šuplíku, až je přepracuji do takové podoby, se kterou budu 100% spokojená. Není mi líto těch hodin práce, které jsem střihu věnovala, i když se nakonec ten daný střih do prodeje nedostane. Beru to jako proces, jako součást tvorby.

Jakmile je střih hotový přichází fáze skutečného šití. Šije většinou dva až tři modely podle daného střihu a současně fotím detailní postup, abyste si výrobek mohli ušít i vy. Součástí všech střihů, které najdete v mé nabídce (Originální oděvní střihy pro malé i velké) jsou tedy podrobné foto návody, proto jsou střihy určené pro (hobby) švadlenky všech šicích úrovní. Pak následuje editace fotek, aby se daly použít na blogu. Když mám fotky připravené, vrhám se do psaní návodu. Pokud můj blog čas od času sledujete, pak víte, že jsou mé návody extrémně detailní. Není výjimkou, že má takový návod tři nebo čtyři tisíce slov. Takže od chvíle, kdy mám střih hotový, uběhne dalších několik dní práce, než střih mohu vypustit do světa…

Veškeré střihy a návody jsou výsledkem mé (dalo by se s nadsázkou říct “celoživotní”) práce 🙂 , jelikož se šití věnuji už od útlých dětských let. Vyrůstala jsem v rodině, kde řemeslné zpracování oděvů a textilních nebo vlněných doplňků bylo denním chlebem. Takže chtě nechtě, tvoření a práce s textilem se jaksi stala součástí mé DNA. Dnes si ani nedovedu představit, že bych měla fungovat bez šití nebo dalších ručních prací, tvoření apod. Oděvní střihy prodávám nejen v rámci České a Slovenské republiky, ale i do celého světa. Do zahraničí se prodaly již tisíce mých oděvních střihů a já si tak plním můj životní sen.

Děkuji, bez vás by nebylo nic!

Jsem Peťa, máma dvou skřítků a hlavní tahoun projektu Prošikulky.cz. 🙂

Jednoduchý návod jak ušít sukni + střih

Facebook: https://www.facebook.com/prosikulky
Instagram: https://www.instagram.com/prosikulky.cz/
Pinterest: https://www.pinterest.com/prosikulkycz/
YouTube: https://www.youtube.com/prosikulkycz

Média / napsali o mně:

Na mateřské spustila blog Prošikulky.cz, dnes její střihy kupují maminky po celém světě

Ručně vyráběné hračky v Dobrém ránu České televize

A další…

 

 

 

 

Partneři blogu:

Seznam spřátelených firem, se kterými spolupracuji: Partneři blogu Prošikulky.cz

4 komentáře

  1. Profilový obrázek
    Jindřiška Rajzlová

    Úžasné!!! Není co dodat .

  2. Profilový obrázek
    Kateřina

    Páni z Vašeho příběhu mám úplně mrazení! To co jste dokázala je obdivuhodné a hodně jste mě namotivovala, abych se také přestala bát a skočila do tvoření, které mě neskutečně naplňuje a opustila práci, která mě totálně už nebaví. Je vidět, že to děláte od srdce. Držím Vám moc palce, ať se Vám ve všem daří a abyste neměla již žádné zdravotní problémy ❤️ s pozdravem Káťa M. 🙂

    • Peťa

      Dobrý den Káťo, moc děkuji za komentář! Jsem skutečně ráda, když lidé přemýšlejí o tom, co dělají a nakonec v sobě třeba i najdou odvahu pustit se do nových věcí a nechat za sebou ty věci, které je svazovaly. Je to velký krok, ale hlavně velká zkušenost! Držím pěsti!
      Mějte se hezky, Peťa

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*