Petra Davídková - Příběh mezi látkami a nitěmi

Moje vize: Šití jako životní styl

Smyslem mého počínání je pobídnout širokou veřejnost k tvůrčímu způsobu životu a odklonit co nejvíce lidí od jednotvárného a nesmyslného konzumu. Kreativitou a prací s vlastní fantazií mohou lidé nahlédnout do tvůrčího způsobu žití, vytvořit sobě i svým blízkým něco, cokoliv, svýma vlastníma rukama. Pokud lidé tvoří, začnou se automaticky dívat i trochu jiným pohledem na výrobky ostatních. Najednou v nich vidí nejen samotný produkt, ale také čas, energii a lásku, kterou musel tvůrce do svého výrobku vložit.

Díky tomu získáváme ztracený respekt nejen k sobě, ale i k ostatním. Objevujeme zapomenutou hodnotu osobního vztahu k vlastnoručně vyrobenému výrobku, v případě šití například k oděvu. Důležitým aspektem je, aby si člověk prošel určitým vývojem, byl dostatečně trpělivý sám se sebou. Tvoření totiž není pasivní způsob žití, ale aktivní přístup, který musí vycházet vždy z konkrétního jedince... A navíc každá tvorba chce svůj čas. Tím, že sami tvoříme, dokážeme lépe ocenit práci někoho druhého. Už se na ni nedíváme jen jako na produkt, ale umíme také ocenit energii, čas, dobrý nápad i materiál. Zkrátka vše, co tvůrce do své práce vložil.

Můj příběh

Ve zkratce

Na podzim roku 2014, když jsem byla na rodičovské dovolené s dvouletou dcerou a měla jsem asi dva měsíce do porodu druhého potomka, jsem začala psát blog o mé vášni. O šití. Z původně plánovaného odreagování na mateřské vznikl docela velký projekt, ve kterém dnes najdete stovky návodů a inspirací zdarma na šití, ale i pletení a háčkování.

Od roku 2015 se intenzivně v oděvnictví vzdělávám. Čerpám především z amerických a anglosaských konstruktérských a oděvních škol, které jsou mi technikou zpracování střihů a oděvů bližší, než ty germánské. Nastudovala jsem mnoho tuzemských a zahraničních učebnic. Do svých střihů jsem zkombinovala více konstruktérských přístupů, abych z oděvní konstrukce vytěžila maximum a střihy byly perfektní. I nadále se pravidelně vzdělávám v zahraničních hluboce tématických oděvních kurzech a odborné literatuře. V posledních letech se naplno věnuji konstrukci mých vlastních autorských oděvních střihů a doslova jsem této činnosti propadla!

Jaká byla cesta blogu

Už v době, kdy jsem čekala Terulku (to se psal rok 2011), jsem pro ni šila různé oblečení a hlavně hračky. Když se Terulka narodila, s tvořením jsem nepolevila, naopak jsem dostala najednou nový důvod proč šít! A tak jsem šila a tvořila. V každé volné chvilce jsem něco vyráběla, přešívala, recyklovala a podobně. Ale času nebylo mnoho. S bývalým manželem jsme rozjížděli novou firmu a navíc tu byla Terulka. A pak jsem čekala druhé miminko - Tomíka. Jak už jsem na začátku zmínila, blog jsem začala psát pár týdnů před jeho narozením, v srpnu roku 2014. Tenkrát velmi nepravidelně. Doma už jsem měla malou Terulku a vzápětí i Tomíka, pro které jsem hodně tvořila. Napsala jsem vždy pár vět a připojila několik fotek toho, co jsem zrovna vyrobila. Ani jsem netušila, jestli to mé pisálkování někdo čte. Po čase jsem však začala dostávat od čtenářů zpětnou vazbu. Šlo o milé komentáře nebo e-maily.

V nějaký moment se začaly dotazy hromadit. Byly vesměs ve stejném duchu - jak jsem to a to vyrobila. Říkala jsem si, že bude jednodušší psát rovnou jednoduché nebo podrobné návody, než všem dokola odpovídat na ty stejné dotazy. A tak začaly vznikat první návodové články. V té době jsem také začala šít více i pro sebe. Ze začátku hodně podle Burdy, nebo podle nějakého "podomácku" vyrobeného střihu, který jsem po nocích sesmolila. Záhy jsem ale zjistila, že se chci pohnout dál a tak jsem se naplno vrhla do učení. Přečetla jsem snad většinu českých i zahraničních publikací k oděvní konstrukci. Začala jsem také hledat i zahraniční oděvní školy. Českou tuzemskou vysokou školu přímo u nás v Liberci jsem vyzkoušela také, ale potvrdilo se, že nejsem typ pro akademickou cestu a radši věci rovnou vytvářím a učím se za pochodu. Do samostudia jsem investovala velké množství energie, času a v neposlední řadě i financí.

Podle střihů, které jsem se naučila konstruovat, jsem si ušila obrovské množství oblečení. Hodně mých výrobků jsem fotila a dávala na blog pro inspiraci ostatním. Když jsem ale na podzim roku 2016 zjistila, že je o mé střihy velký zájem, začala jsem hledat a vymýšlet metody, jak čtenářům vyhovět a své střihy jim poskytnout. Bylo to v době, kdy jsem se musela pomalu rozhodnout, jestli po rodičovské dovolené nastoupím opět do práce, budu pokračovat v práci ve firmě nebo se zkusím pustit svou vlastní cestou. Tomíkovi tehdy byly dva roky, Terulce necelých pět. Vůbec jsem ale nemohla přijít na to, jak mé tvoření pojmout, abych s ním uživila sebe i tyto stránky. Proto jsem byla smířená s tím, že nastoupím do práce a blog bude dál jen jako moje hobby. Můj tehdejší muž mě ale podpořil a dokonce by se dalo říct, že mě přemluvil, abych to zkusila. Naplno jsem zapojila mozek a vrhla se do práce (rozuměj tvoření). Můj první oděvní střih ke koupi jsem uvedla na trh na začátku roku 2017. Byl to střih na dámské šaty JACKELINE, který je stále možné pořídit: Střih na dámské šaty JACKELINE. Do té doby (2,5 roku) byl můj blog čistě neziskový a hnaný pouze mou vlastní radostí a vášní pro tvoření.

V první půlce roku 2017 se ukázalo, že by můj koníček s pořádnou dávkou houževnatosti mohl být příjemným přivýdělkem na rodičovské dovolené, ale jako zaměstnání se to zatím netvářilo. A tak jsme si doma řekli, že tomu dáme čas do podzimu. Kdyby nám to nevyšlo, nastoupím do práce. To už jsem ale měla v hlavě utkvělou představu. A ti co mě znají osobně ví, co to znamená - že pohnu nebesy, abych svůj záměr naplnila. Makala jsem jako šroub, vymýšlela nové střihy, zlepšovala na blogu co se jen dalo.

A pak to přišlo. V srpnu téhož roku mě musel manžel odvézt uprostřed kamarádčiny svatby rovnou do nemocnice. Po několika měsících, při kterých jsem trpěla náhlými a stále častějšími a silnějšími záchvaty neuvěřitelných bolestí. Přivodila jsem žaludeční vředy. Obrovský zápřah, probdělé noci, chronické zapomínání se najíst, dlouhodobý stres a strach z budoucnosti si vybraly svou daň. Sen o mé tvořivé budoucnosti se mi rozplynul před očima. Dostala jsem od lékaře informaci, že se žaludeční vředy často podceňují. Prý po jejich prodělání nestačí jen pár dní odpočívat. Je naopak potřeba přehodnotit celý život - změna stravovacích návyků, zkvalitnění spánku, dostatečný odpočinek, méně stresu, případně změna zaměstnání...

Smířila jsem se s tím, že psaní blogu a podnikání na vlastní triko hodím za hlavu a nastoupím do práce, kde je objektivně méně zodpovědnosti. Když jsem před sebou měla ještě několik týdnů rekonvalescence, v době, kdy jsme podle původní dohody chtěli s manželem zhodnotit, jestli blog bude mým zaměstnáním nebo ne, se stalo něco naprosto (ne)čekaného. Návštěvnost mých stránek najednou raketově vzrostla. A narostl i zájem o mé střihy. Nakonec se vše v dobré obrátilo. Po několika týdnech léčení a odpočinku jsem se opět mohla vrátit k mému milovanému šití. A tak se na podzim roku 2017 stal blog mým plnohodnotným zaměstnáním. Po odeznění všech příznaků nemoci a s vědomím, že blog funguje a uživí mě, jsem se cítila jako znovuzrozená. Vrhla jsem se do nových střihů a psaní návodů na šití po hlavě. Zapomněla jsem na rady a doporučení lékaře a tak jsem si na začátku roku 2018 přivodila žaludeční vředy znovu...

Od té doby uteklo v řece už mnoho vody a já se stále učím. Učím se odpočívat a nenechat se šitím tolik pohltit. Učím se být teď a tady. Hlavou v oblacích a při tom nohama stále na zemi.

Na jaře roku 2019 jsem získala mezinárodní certifikát lektora šití: Jak jsem se stala certifikovaným lektorem šití!

Během těch let, co tyto stránky píšu, se událo mnoho věcí. Ušla jsem dalekou cestu, ale jedna věc se nezměnila. Stále je pro mě šití hlavně relaxací, zábavou a možností se tvůrčím způsobem realizovat. I přesto, že se nakonec psaní návodů a konstrukce střihů staly mým zaměstnáním, pořád platí, že skutečným hnacím motorem je právě to samotné tvoření. Ta vášeň ze šití. V neposlední řadě je hnací silou i vaše zpětná vazba. E-maily, komentáře i fotky, které mi posíláte. Díky tomu vidím, že má moje práce smysl a že i vy sami máte radost z tvoření. A to mě činí neskutečně šťastnou!

Věřím, že nevyšlapaná cesta, kterou jsem se vydala, obohacuje nejen život mně ale i vám.

Stále pokračuji ve vzdělávání se, v práci na nových střizích i návodech. Nově jsem se rozhodla vám vyhovět a uspořádat individuální kurzy šití v Liberci.

Můj kreativní blog vzniká pravidelně již několik let. Zprvu v domku na samotě u lesa, mezi hromadami látek, přízí a knoflíků. Poté v reprezentativním business prostoru v centru města. Nově najdete můj šicí ateliér v samotném "zlatém kříži" v prvorepublikové vile.

Mým cílem je přizvat co nejvíce lidí zpět k řemeslům. Ten pocit, kdy vám pod rukama něco vznikne, je k nezaplacení. Myslím, že tvoření je obrovský relax, je to možnost jak v dnešní uspěchané době malinko zvolnit. Nahlédněte ke mně i vy a nechte se pozvat do světa tvoření.

Autorské oděvní střihy

Mé střihy jsou profesionálními produkty, které jsem osobně zkonstruovala ve speciálním programu pro tvorbu oděvních střihů. Podle střihů jsem ušila zkušební modely a následně střihy zdokonalila tak, aby seděly opravdu co nejlépe. Výrobky ušité podle mých střihů intenzivně testuji, především na sobě a našich dětech, na kamarádech i dalších dobrovolnících. Pokud oděvy touto tvrdou zkouškou projdou, mohou jít posléze střihy k vám. Než ale jde střih do prodeje, stojí za ním zpravidla několik týdnů práce. Jestli se chcete dozvědět více o samotném procesu mé tvorby, můžete mrknout do tohoto článku: Jak vznikají mé střihy a návody.

Součástí všech střihů, které najdete v mé nabídce (Originální oděvní střihy pro malé i velké), jsou i podrobné foto návody. Střihy jsou určené pro (hobby) švadlenky všech šicích úrovní i pro malé šicí dílny a lokální výrobce udržitelného oblečení.

Oděvní střihy prodávám nejen v rámci České a Slovenské republiky, ale i do celého světa. Do zahraničí se prodaly již desítky tisíc mých oděvních střihů, v tuzemsku jsou to už stovky tisíc. A já si tak plním můj životní sen.

Ale není to jen život na obláčku, věř mi. Ale jestli jsi někdy podnikal ve velkém nebo máš svoji firmu se zaměstnanci, pak víš a dáš mi za pravdu. Někdy je to sakra těžkej oříšek. Ale důležitý je, se z toho nezbláznit a vše si poctivě odpracovat.

Více informací o mě, ale hlavně o šití najdete v mé nové knize: Šití jako životní styl

Jednoduchý návod jak ušít sukni + střih

Jsem Peťa, máma dvou skřítků, oděvní konstruktér, lektor šití a autor celého projektu Prošikulky.cz. :)

Facebook: https://www.facebook.com/prosikulky
Instagram: https://www.instagram.com/prosikulky.cz/
Pinterest: https://www.pinterest.com/prosikulkycz/
YouTube: https://www.youtube.com/prosikulkycz


Média / napsali o mně:

Některé rozhovory jsou dřívějšího data, ještě s mým jménem za svobodna.

Mohli jste mě také zaznamenat v dalších pořadech, jako je například Víkend s Novou, Sama doma apod. Ale všechny mediální pětiminutovky slávy už dohromady nedám. :)


Občas přispívám do časopisu Všechno, co mám ráda

Ukázku některých mých návodů, které jste v časopise mohli vidět, najdete tady:


Partneři blogu:

Seznam spřátelených firem, se kterými spolupracuji: Partneři blogu Prošikulky.cz


Sdílejte radost ze šití

Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho s přáteli pomocí sociálních sítí nebo mi napište komentář dole pod článkem. Budu ráda za každou zpětnou vazbu. ♥


Střihy zdarma

Víte, že na těchto stránkách najdete také střihy zdarma ke stažení?


A víte, že jsem napsala knihu, ve které se dělím o své tipy k šití?


Podpořte Prošikulky.cz

Nákupem mých střihů v e-shopu podpoříte chod těchto stránek (bez otravných reklam) se spoustou kvalitních návodů na šití zdarma.