Tvoříme s dětmi / Proč vést děti k ručním pracím

Dnes trochu povídací (teda vlastně psací a čtecí) článek a to na téma Tvoříme s dětmi, konkrétně Proč vést děti k ručním pracím.

Tvoříme s dětmi - Proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi – Proč vést děti k ručním pracím

Proč vést děti k ručním pracím

Ačkoliv aktivity, které vám v článku nabídnu, jsou vhodnější asi spíše pro holky, neznamená to, že by kluci k ručním pracím přičichnout nemohli…

1. Procvičování jemné motoriky

Asi jako první většinu z vás napadne právě procvičování jemné motoriky. A je to tak. Procvičovat jemnou motoriku menších (ale pozor, i starších) dětí můžete různými způsoby. Od jednoduchého přesýpání drobných věcí (hrachu, fazolí apod.) z misky do misky až přes jejich uchopování a následné pouštění, které si třeba můžete perfektně natrénovat na piškvorkách. Jednoduše na papír namalujte šachovnici a střídavě pokládejte fazole nebo hrách tak, jak se obvykle křížkují nebo kolečkují čtverečky. Pro menší děti ale bude pravděpodobně problém s pochopením pravidel, starší to zase nebude moc dlouho bavit. alternativou mohou být různé stavebnice. My rozhodně doporučujeme LEGO, od jednoho roku Duplo a podle schopností a zdatnosti dětí i klidně to malinké klasické LEGO. Naše děti si s Duplem hrají přibližně od toho 1 roku a Tomík si s tím titěrným LEGEM hraje cca od 2,5 let a je na něm opravdu hodně znát, že má velmi dobrou jemnou motoriku a z mého pohledu i opravdu velkou stavitelskou fantazii. Na procvičování jemné motoriky z hraček také doporučujeme pořídit nějakou mozaiku. My máme tu klasickou, kterou jsem zažila ještě já, jmenuje se Mozaika LENA a k dostání je ve dvou variantách – menších kloboučků a větších kloboučků. Kromě jemné motoriky se opět velmi procvičuje fantazie a kreativní tvoření.

Tkaní

Když opustíme klasické hračky a děti se dostanou do předškolního věku, můžete je naučit právě jednoduché ruční práce. Na začátek doporučuji jednoduché tkaní na tkalcovském rámu. Ten náš nám během chvilky vyrobil Honzík. Dřevěné hranoly jsou k sobě sešroubovány do rámu a na kratších protilehlých stranách jsou zatlučené hřebíčky s malými hlavičkami. Vzdálenost hřebíčků doporučuji pro menší děti 1 cm. Jako osnovu navažte silnou přízi a děti nechte vyzkoušet, co to vlastně dělá. Na začátku budou jen proplétat přízi a bude to vypadat všelijak, ale záhy zjistíte, že děti velmi brzy pochopí. Tkaní je velmi vhodnou činností i pro kluky.

Terulčina prvotina byla vypocená. Terulka měla problém se soustředěním a s trpělivostí. To, že byla tkanina nestejnoměrně utažená a byly v ní chyby je věc druhotná a tyto věci se dají vytrénovat až s časem, takže jak výsledek dopadne je vlastně jedno. Dítě se tím také učí to, že je potřeba se učit a trénovat. Všechno se nám nepodaří na první pokus přesně podle našich představ…

Tvoříme s dětmi - proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi – proč vést děti k ručním pracím

A takto vypadá Terulčina druhá tkanina. Prý kobereček pro dubínky (rozuměj dubové panáčky, které Terulka sama vyrábí). Domluvily jsme se, že bude lepší útek motat i kolem rámu, aby tkanina byla rovnoměrnější. Po ukončení pak přízi zauzlíkujeme na všech čtyřech stranách koberečku.

Tvoříme s dětmi - Proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi – Proč vést děti k ručním pracím

Na fotce je vidět, že má Terulka půjčená moje sluchátka a poslouchá. Pomáhá jí to totiž koncentrovat se na činnost. Vzhledem k tomu, že si chce vyrábět u nás a někde sama v pokojíčku, ale zároveň ji našimi činnostmi rušíme, byl tohle prima nápad. Terulce do sluchátek běží pohádka. 🙂

A po pár dnech…

Podstatné je ale právě trénování trpělivosti a tím se dostáváme k druhému bodu, proč děti vést k ručním pracím.
Podstatné je ale právě trénování trpělivosti a tím se dostáváme k druhému bodu, proč děti vést k ručním pracím.

Podstatné je ale právě to trénování trpělivosti a tím se dostáváme k druhému bodu, proč děti vést k ručním pracím.

2. Trénování trpělivosti

Zastávám názor, že by děti měly už od raného věku vědět něco o tom, jak to ve světě funguje. K dnešnímu tématu jsou to tyto hodnoty – děti by měly vědět, že všechno má svůj čas (mít trpělivost) a že se spousta věcí může vyrobit a nemusí se hned kupovat (vážit si věcí, lidí i času).

Děti se postupnými malými krůčky, kdy sami začnou vytvářet určitě výrobky, učí trpělivosti. Miminka trpělivost nemají a ani jim nevysvětlíte, že si na mlíčko musí pár minut počkat. Když to na ně přijde, tak to jde ráz na ráz. Dospělí už by měli umět odkládat své potřeby a tomu se člověk naučí právě v dětství.

Dětské vyšívání

Podle věku a zdatnosti dítěte tak můžete postupně přidávat další drobné ruční práce. Jako dalším krokem, by mohlo být dětské vyšívání. Tato činnost je opět vhodná i pro kluky. Na karton nakreslete jednoduchý tvar, nebo nechte děti, aby sami zkusily něco jednoduché namalovat. Pak už stačí obrys prodírkovat a jde se na to. O dětském vyšívání se dozvíte více v tomto článku: Tvoříme s dětmi – vyšívání na karton.

Postupem času pak můžete do repertoáru zařadit i jednoduché dětské vyšívání. Předtištěných dětských motivů najdete v e-shopech mnoho. Na začátku vybírejte ale nějaké opravdu velmi zjednodušené obrázky, ať v dětech nadšení pro tvoření zbytečnou složitostí nezabijete. 🙂 Vždy je potřeba postupovat pomalu a podle konkrétního dítěte.

Když jsme s Terulkou začaly vyšívat, bylo jí asi 3,5 roku.

Tvoříme s dětmi - vyšívání
Tvoříme s dětmi – vyšívání

Od babičky dostala Terulka taky malou vyšívací sadu předkreslených obrázků, ještě jí zbylo pár nevyšitých…

Tvoříme s dětmi - proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi – proč vést děti k ručním pracím

3. Nic se neudělá samo

V dnešní době jsme i my dospělí rychle přivykli tomu, že je vše hned a prakticky všechno je možné. Vše je dostupné a ledasco se dá pořídit za pár kaček. Když dítě něco chce, neptá se doma, jestli mu to vyrobí, nebo jestli to společně vyrobí, ale rovnou jestli mu to rodiče koupí. Co z toho plyne? Když jdete s dětmi do obchodu a (ideálně) společně rozhodujete se, co koupit nebo co si děti mohou přát k narozeninám, tak pak jdete, vezmete, zaplatíte a je to. Hotovo pět. Za pár minut je vymalováno. Děti, které velmi často dobře nechápou fungování peněz (v dnešním článku se nevěnujeme tomu, jak naučit děti hodnotě peněz), si z toho pak odnášejí, že věci jsou jen věci a dají se kdykoliv koupit. A to i tehdy, když si pak věci kupují za své kapesné nebo z peněz za brigádu. Děti se tím učí vlastně jen “choď do práce a pak vydělané peníze utrať”. Neučí se tím hodnotě své páce ani svého času. Z toho potom plynou i další věci, jednou z nich je například to, že děti a později ani dospělí neumějí nakládat se svým časem. Vše se honí na poslední chvíli. Lidé pak nemají trpělivost a těžko se smiřují s tím, že některé věci mají skutečně svůj čas. Z toho také plyne generace lidí, kteří si nedovedou představit hodnotu práce toho druhého. Odmítají kupovat kvalitní rukodělné lokálně vyrobené věci, u kterých se platí hlavně za čas a nápad.

Háčkování

Háčkování je další činnost, kterou děti můžete poměrně rychle naučit. ze začátku to budou jen řetízky, ale nechte děti, ať si to procvičí. Sami pak přijdou na to, že i z obyčejných uháčkovaných řetízků se dá ledasco vyrobit nebo uplést. Na začátek zvolte větší háček a silnější přízi. Nám se osvědčil na začátek háček č. 4 – 5 a tomu odpovídající obyčejná akrylová příze, které vám nemusí být líto.

4. Souhra oko – ruka

Jedním z mnoha vývojových úkolů dítěte je naučit se koordinovat pohyby všech končetin (i najednou). K tomu slouží tzv. souhra oko – ruka. Jednoduše, malé děti se potřebují naučit, aby jejich nohy a ruce dělaly to co chtějí. První je oko – vidíme a vnímáme, co chceme udělat. Pak přichází na řadu mozek a ten se snaží náš záměr dovést do konce tím, že rozpohybuje potřebné končetiny. Na řadu tedy přicházejí ruce nebo nohy a výsledkem je spousta marných pokusů o zavázání tkaničky, nandání pasty na kartáček apod. Malé děti vskutku vypadají na první pohled nemotorně, protože se teprve učí jak na to, aby je ruce i nohy poslouchaly. Jen si vezměte, jakou námahu a soustředění vyžaduje u batolete to, aby udělalo svůj první krůček…

Pletení

Pokud jste si úspěšně s dětmi prošli háčkováním, můžete se posunout zase o kousek dál a zkusit pletení. Počítejte s tím, že bude pravděpodobně trvat delší dobu, než se děti naučí první řadu nahodit, proto tento krok doporučuji v samých začátcích přeskočit a rovnou se vrhnout na úplně jednoduché pletení hladce. Při pletení, stejně jako při ostatních ručních pracích, si děti báječně procvičí souhru oko – ruka. Jen si vezměte, jak skutečně zkušené pletařky dokážou plést bleskovou rychlostí i se zavřenýma očima a malým dětem může činit problém i sebemenší jednotlivý úkon. U pletení dochází ještě k jedné zásadní věci a to je používání obou rukou najednou v dokonalé souhře. Dítě musí mít ve správném úhlu jehlici v jedné i druhé ruce, na prstu jedné ruky namotanou přízi a zároveň uplést oko z jedné jehlice na druhou tak, aby oko neuteklo. Pro malé děti skutečně fuška. Při této spolupráci rukou se báječně vyrýsuje jedna z lidských vlastností, na kterou pravděpodobně hlouběji narazíte až ve škole. Touto vlastností je lateralita.

5. Lateralita

Lateralita, laicky dominance pravé nebo levé ruky, nebo ještě jednodušeji jestli je člověk pravák nebo levák. Lateralita zasahuje ale nejen preferovanou ruku, ale také nohu (třeba když dítě “dělá holubičku” nebo “skáče na jedné noze” – ta, kterou nohu si dítě vybere je stojná a tedy dominantní), oko (je to oko, které je dominantnější vůči vnějším vizuálním podnětům) ale hlavně mozek. Studie zjistili, že vývoj laterality lidského plodu začíná už kolem 12. -27. týdne těhotenství (plod pohybuje častěji dominantní rukou nebo si v matčinu bříšku cucá palec dominantní ruky). Je to díky vývojovým fázím, kdy se různou rychlostí vyvíjí pravá a levá hemisféra. Ta, která se vyvíjí rychleji pak dává dominanci patřičné straně těla. Většinou se vyvíjí rychleji pravá hemisféra proto je většina lidí praváků. Vliv na vývoj hemisfér u plodu má pravděpodobně podíl nitroděložní hladina testosteronu. (Více podrobností a spoustu zajímavostí o lateralitě najdete tady)

Jinými slovy, to, jestli bude člověk pravák nebo levák je dítě dáno do vínku už v raném vývoji v matčině bříšku. Poznání laterality u dítěte je důležité především před nástupem do školy. V klasické škole není prostor pro to, aby učitel zjišťoval, jestli je dítě skutečně levák nebo je to jen nějaký vývojový proces. K poznání laterality dítěte nám pomohou úplně jednoduché denní činnosti. Jaký příbor si dítě samo zvolí, aniž bychom mu ho cpali do ruky. Když si namaluje na chodník skákacího panáka, jakou rukou ho maluje a po které noze skáče. Švadlenky mohou své děti jednoduše nenápadně otestovat, když dítě poprosí, aby smotalo krejčovský metr do ruličky. Dítě v jedné ruce metr drží a druhou omotává (ta je dominantní). Způsobů, jak odhalit lateralitu vašeho dítěte je mnoho, u nás (ČR) se nejčastěji používá Matějčkův – Žlabův test laterality z roku 1972. Zjednodušené info o lateralitě se dozvíte také třeba na Wikipedii (lateralita). Naše Terulka má podle všeho tzv. zkříženou lateralitu – preferuje levé oko, ale pravou ruku. Toto je velmi časté a doporučuje se například aby děti hrály na bicí – musí zapojovat oči, ruce i nohy a tím velmi intenzivně trénují méně upřednostňovanou hemisféru i méně upřednostňované končetiny.

Jak už jsem se zmiňovala, znalost laterality dítěte je velmi důležitá ještě před nástupem do školy. Pokud se stane, že je dítě podle našeho nevyhraněné a začne se nutit psát rukou, která není dominantní, začne se velmi namáhat ta hemisféra mozku, která na to ale není ještě dostatečně vyvinutá. Ty nejzávažnější potíže, které z toho plynou, jsou např. poruchy řeči (např. koktavost – možná znáte zfilmovaný příběh Králova řeč. Může to být ale i “neposednost” – protože dominantní hemisféra není tak využívaná, jak by měla být a dítě tak upouští páru například hyperaktivitou. Nejčastější je jednoduše to, že je dítě ve škole tzv. pomalé. Což je ale logické, pokud se má člověk naučit nové dovednosti (používání ruky, která není dominantní) a ještě k tomu se učit psát, číst a počítat, tak je to vskutku náročné. K vyhranění laterality dochází postupně, většinou už ale kolem 4. roku bývá jasné, jestli bude člověk pravák nebo levák. Pokud chcete dítěti v jeho sebepoznání, co se laterality týká, pomoci, zkuste třeba právě pletení.

Tvoříme s dětmi - Proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi – Proč vést děti k ručním pracím

6. Proces

Stejně, jako dbáme na to, aby nás děti při vaření alespoň viděli (pokud už se z nějakého důvodu nemohou nebo nechtějí zapojit), a měli by nás vidět i při dalších domácích pracích, je dobré děti zapojit do ručních prací. Maso většinou kupujeme v obchodě a pak doma alespoň mluvíme o tom, že je to maso ze zvířete, že to zvíře někdo musí chovat, starat se o něj, zabít apod. Pokud nám to čas a domácnost dovolí, je dobré pěstovat občas i nějakou zeleninu, nebo bylinky. Stejně tak je dobré děti přizvat i k různému tvoření. Všechny tyto činnosti vlastně děti vedou k tomu, aby věcem porozuměly, aby věděly, že se věci, oblečení, hračky ale i oblečení nějakým způsobem vyrábí a zpracovává. Ruční práce děti nevědomky také vědou zpět ke kořenům. Děti poznávají proces, postupně mu porozumí a později si věcí také více váží a vědí alespoň zhruba, že se nic neudělá jen tak samo od sebe.

Ruční šití

Pokud máte děti přibližně v předškolním věku, můžete zkusit i šití. Na začátek doporučuji jednoduché šití v ruce. Během procesu si dítě může vytvořit hračku přesně podlé své fantazie a také prohlédne právě proces, jak si vlastní hračku vyrobit. Ať už pro sebe nebo kamaráda… Terulka si o prázdninách (6 let) ušila úplně jednoduchého plyšáčka ze zbytků látek.

Tvoříme s dětmi - proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi – proč vést děti k ručním pracím

Začít můžete ale také třeba s jednoduchými polštářky pro panenky nebo pro plyšáky nebo třeba pro babičku. 🙂

7. Kreativita vs. pravidla

Kreativní tvoření pro děti bývá často odtržené od skutečného světa. Dětem se dají pastelky nebo korálky ať si něco vyrábí. A dítě skutečně tvoří podle své fantazie a to je nesmírně důležité. Ve školním věku ale doporučuji zařadit i činnosti, které jsou tvůrčí a zároveň je v nich potřeba udržet určitá pravidla nebo postup. To je totiž poměrně obtížné a mnoho dospělých s tím má problém. Pokud se dospělí i děti rozhodnou něco vytvořit, nechtějí používat žádné šablony ani předepsané postupy, což je velmi spontánní a může to být i určitá terapie pro lidskou duši. Nicméně je dobré trénovat sám sebe a do těchto uměleckých chvilek přidat i jakási pravidla. Člověk se tak drží např. určitého postupu, kde kreativní být nemůže a o to víc se může vyřádit například v použití materiálů a experimentování. Pokud jsou tvůrčí činnosti, které potřebují jistý řád, jako je např. šití, je pro mozek tato činnost poměrně náročná. Musí si něco pamatovat a zároveň i vymýšlet nové věci. Zároveň tak pracují úplně odlišná mozková centra a dochází k obnově neuronových spojení, což je pro člověka nesmírně důležité, pokud si chce dlouho zachovat bystrou mysl. Každá švadlenka si jistě prošla obdobím, kdy zkoušela šít tzv. “od oka” – ať už látku od oka střihnout nebo od oka šít… A pokud máte toto období za sebou, určitě mi dáte za pravdu, že během tohoto období vznikly někdy i dost prapodivné věci.

Šití na stroji

Když už jste doma, co se ručních prací týká, ostřílení pardálové, můžete zkusit s dítětem ušít nějaké oblečení. Terulka začala jednoduchými legínami. Střih na začátek dostala můj. 🙂

Mimochodem, střih na legíny můžete koupit tady: Střih na dětské legíny nebo Střih na dámské legíny

Tady opět dítě získává nové zkušenosti s tím, že se i při tvůrčí práci využívá svých znalostí co se postupu týká, nebo se naopak nový postup učí.

Tvoříme s dětmi - Proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi – Proč vést děti k ručním pracím

Svůj první šicí stroj si Terulka přála k loňským Vánocům a to jí bylo necelých šest let. O výběru dětského šicího stroje napíšu zase někdy příště, protože je to obsáhlá kapitola sama o sobě. 🙂

Tvoříme s dětmi - Proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi – Proč vést děti k ručním pracím

O rok později (když jsme zcela neprozíravě darovali malý dětský nábytek) vypadá Terulčino šití asi takto:

Tvoříme s dětmi - proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi – proč vést děti k ručním pracím

U klasického stolu na obyčejné židli a pedál je na neklouzavé stoličce. A takhle už vypadal průběh Terulčiného posledního šití. Od návrhu až k realizaci. ♥

Tvoříme s dětmi - proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi – proč vést děti k ručním pracím

A ano, i u oblečků pro panenky jsme zaběhly do základů konstrukce! 😀 (Terulka si teda hlavně potrénovala psaní písmenek, přeci jen je prvňačka.)

Tvoříme s dětmi - proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi – proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi - proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi – proč vést děti k ručním pracím

Ano, prošly jsme si také základní dělaní látek. 🙂

Tvoříme s dětmi - proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi – proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi - proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi – proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi - proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi – proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi - proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi – proč vést děti k ručním pracím

Tomík se nám do ručních prací nehrne, pro něj je celý svět z lega! A když na chvilku pustí lego, tak si hraje na vaření nebo se mnou peče. Ale co, jsou mu teprve čerstvé 4 roky, takže ještě pro svět ručních prací není úplně ztracený! 😀

A důležitá rada nakonec. Děti do ničeho nenuťte, nechtějte po nich, aby plnily nějaké vaše plány nebo představy. Buďte jejich průvodci na cestě za poznáním. ♥

Mějte se krásně, Peťa

Tvoříme s dětmi - proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi – proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi - proč vést děti k ručním pracím
Tvoříme s dětmi – proč vést děti k ručním pracím

 




Stojí za přečtení:

Pokud vás zajímají další návody jak posunout své šicí dovednosti o krok dál, doporučuji si projít:

Mohlo by vás zajímat:


Novinky z Prošikulky emailem

Chcete vědět, co je na blogu nového? Čas od času našim čtenářům zasíláme emailový zpravodaj, pokud chcete novinky dostávat, stačí se přihlásit k jeho odběru:

 Udělení souhlasu se zasíláním novinek: Souhlasím se zasíláním emailovým novinek ze serveru Prošikulky. Emaily neposíláme častěji než jednou týdně.



Co můžete očekávat: Pokud si nepřejete dále dostávat novinky, stačí jednoduše kliknout na odkaz Odhlásit v každém emailu, který vám pošleme, případně nám napiště Váš email na info@prosikulky.cz a my Váš email z naší databáze smažeme.

6 komentářů

  1. Profilový obrázek
    Pavlína Trpkošová

    Milý článek, díky 🙂 je super, když postupně se zručností budují svoje sebevědomí a vidí pak svět volného času i jinak než u TV.

    • Peťa

      Děkuji Pavlíno za komentář a je to tak, máte úplnou pravdu!

      Mějte se krásně a přeji klidné svátky!
      Peťa 🙂

  2. Profilový obrázek

    Dobrý den. Úplně skvělý článek. Když jsem dříve pracovala s dětmi v MŠ, tak od cca 5 let jsem je “učila” také těmto dovednostem – tedy “jen vyšívání a přišívání knoflíků a následně zavazování tkaniček”. Rodiče moc nechápali, že to děti učím. Ale jaké překvapení, když zjistili, že to jejich dítě opravdu zvládlo…..Terezku moc obdivuji, že už umí navrhnou vlastní střih. Já jsem zatím podle Vašich rad sotva pochopila zvětšení střihu :-), neodvažuji se pustit do něčeho vlastního…..(a to mám doma na toto téma několik “modrých knih”).
    Moc se mi líbí, že tam máte i vysvětleno, co se danou činností rozvíjí (profesionální deformace, je tam toho spousto, máte uvedeno jen to hlavní). Ale za mě super…… Krásný článek.

    • Peťa

      Dobrý den Elis,

      děkuji za komentář. Jsem moc ráda, že Vás tento článek oslovil, pro mě je klíčový a stěžejní, ačkoliv tématicky do mého blogu zapadá jen okrajově. Dlouho jsem ho měla v hlavě a nakonec jsem si řekla, že ho sem prostě sepsat musím, protože je to pro mě skutečně důležité téma…

      Jsem moc ráda, že se v mateřských školkách najdou právě i paní učitelky, stejně jako Vy, které sdílejí můj názor a s dětmi tvoří, nechají je zamazat a ušpinit, učí je dovednostem, které zdánlivě vypadají jako z minulého století.

      Mějte se krásně, Peťa!

  3. Profilový obrázek

    Dobrý den. Sice už ve školce nepracuji, ale s dětmi stále a rodičům i tak tyto činnosti doporučuji. Určitě je to důležité……Tomík – vůbec to lego nevadí, tam se také hodně rozvíjí…..A vaření…. není problém.
    Pamatuji – pár let zpátky (odposlechnuto v jedné sborovně při čekání na jinou paní učitelku) si na “stížnost” jedné paní učitelky “Jak je chlapec (nebudu jmenovat, znám jej) méně šikovný, že špatně rýsuje, neumí stále ta příbuzná slova ke slovům vyjmenovaným po B,P, má stále nepořádek na stole, odpočítává násobilku na prstech (polovina 3 ročníku)”……. . Druhá kolegyně se na ní otočila a povídá ji, “Ty máš dceru v sekundě na gymnáziu, že, všechno toto umí, zvládá školu bez Tvé pomoci, a dokáže Ti stejně jako ten Tvůj žák/chlapec, připravit v sobotu a neděli snídani pro celou rodinu nebo dojít nakoupit na večeři? On se to časem také naučí, maminka ví, že nemá primuse třídy, ale chce, aby se uměl postarat sám o sebe…..S druhou paní učitelkou se pravidelně setkávám….Zde uvedený chlapec už lehce bojuje s pubertou, známky průměrné, relativně samostatný….naučil se i tu násobilku, vyjmenovaná slova…..a stále chodí nakupovat/ připraví snídani (tedy ale aktuálního stavu puberty).
    Za mě určitě podporovat jen ruční práce ale i veškeré domácí…..Jezdím na letní tábory (stanový, na zelené louce), mnoho dětí je tam poprvé v životě postaveno do situace, kdy si má po sobě umýt nádobí (ešus), uklidit si ve stanu, a to je překvapení….(maminka to bohužel neudělá, jelikož tam není).

    • Peťa

      Mě právě nevadí, že si Tomík hraje s Legem a rád vaří a peče. Naopak. Snažím se obě děti podporovat ve věcech, které je baví. 🙂
      Ale za sdílení příběhu a zkušeností moc děkuju!

      Mějte se krásně, Peťa

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*